2.Utrpení

30. dubna 2012 v 17:43 | Karla de E-mentalist |  Prokletí luny


2. DEN

Christopher zamžoural očima, nad ním se skláněla jakási překrásná žena. Domníval se, že sní všechno bylo rozmazané jen tak rozmazané, jen ta krasavice ne. Měla velké uhlově černé oči s hustými řasami a přes hlavu měla přehozenou kápi. Dál na ní zasněně zíral a vztahoval k ní ruku, snažil se j dotknout, aby zjistil zda to jen opravdu sen. Odpověď přišla dřív než čekal. Krásná neznámá v okamžiku chytila ruku a dala jí zpátky na své místo. Uvědomil si že to sen nejspíš nebude výraz mu ztvrdl a on se posadil. Snažil se vzpamatovat, horlivě si mnul oči a prohlížel si okolí. Potom si vzpomněl, kde se nachází a proč se tam nalézá a rovněž se trochu zklidnil. Všechno zase dávalo smysl a bylo na svém místě jen jedna věc mu tu neseděla.

Podíval se na pobaveně vypadající dívku.

"Ty tuto urozenou ženu znáš?"zeptal se jí téměř diplomaticky.

"Jistěže," odpověděla za ní žena."ale já nejsem urozeného původu."

"Ne, to opravdu nejste"Žena semknula čelisti, a ve spánkové oblasti jí vystoupli žíly.

"Mlč,"sykla,"nic o mě nevíš."

On jen laškovně naklonil hlavu na stranu a šibalsky se usmál.

"Vaše uhrančivé oči, bílé vlasy a špičaté uši, které jste se za ta léta utrpení naučila skrývat my napovídají ,že jste se narodila na nějakém ostrově poblíž Epiru, máte čisté šaty a váš obličej nebrázdí žádná jizva, tak tedy nejste otrokyně. Typoval bych, že si vás oblíbil někdo, kdo má vliv a postaral se o vás. Jste sirotek a vaše starší sestra také zemřela."Pak si ale zčista jasna rozpomněl na dívčiny omrzliny na nohách. Podíval se na ní, vypadala už mnohem lépe, nebyla tak vyděšená a na její skoro průhledné tváři nyní zářil veselý úsměv. Vybídl jí, ať si sedne na postel. Dívka se zdráhala, podívala se na svou přítelkyni s otázkou v očích. Ta jí ovšem nevnímala, stála jako zmrazená, zřejmě přemýšlela o tom, co jí řekl Christopher. Ona si tedy nakonec sedla sama. Opatrně jí začal sundávat boty, vyjekla bolestí. Okamžitě s tím přestal a jemně jí chytil za studenou, špinavou a sedřenou ruku.

"Nemysli na to, mysli na včerejší večer, na to, co se ti v noci zdálo, na to koho, nebo co máš ráda."Přikývla, zavřela oči a svraštila obočí. On tedy pokračoval, opatrně kousek po kousku posunoval botu po suché a utýrané kůži. Když sundal jednu botu, zjistil, že tím dívce strhl nespočet strupů, škrábanců a jizev. Nejčastěji to byly jizvy vyhlížející, jako pozůstatky nějakého mučení, vypadalo to, že jí někdo opakovaně vypaloval do kůže rány jakousi kovovou tyčí, nenacházely se ovšem jenom na nohách, ale na celém těle včetně obličeje.

"Proboha! Kdo ti tohle provedl."Utrhl si rukávy hedvábné a jistě i drahé košile a roztrhal je na úzké cáry. Ohlédl se na šokovanou cizinku.

"Dala by se sehnat nějaká voda?"

Utřela si slzy a přinesla vědro dešťové vody.

"Mohu…., mohu udělat ještě něco?"

"Ano, rozdělejte oheň."Dál už si jí ale Christopher nevšímal, pomalu utíral krev ze zubožených končetin. Špinavé hadry potom máchal ve vědru z vodou, byla studená, ale stále to bylo lepší než kdyby strupy zmokvaly a objevil se zánět. Potom nohu jedním ze suchých kusů látky obvázal. Totéž musel udělat i z druhou nohou, překvapením pro něj bylo to, že dítě prostě jen znova zavřelo uslzené oči a bolest přetrpělo v tichosti. Objal jí, byla tak křehká a nevinná, nechápal, jak jí tohle mohl někdo udělat. Držel jí v objetí a ona se nebránila, po tak dlouhé době utrpení pro ní byla tato chvíle, jako balzám na její strhanou duši. Nevěděly, jak dlouho na té posteli seděly, avšak jim to připadalo jako věčnost, a oba chtěly, aby tento okamžik trval věčně. On, obličej zabořený do jejích zacuchaných, špinavých ale přesto hebkých a krásných vlasů. Ona, zas s hlavou položenou na jeho rameni, stále plakala. Štěstím, nebo smutkem? To se už nikdo nedozví, a možná…, možná to neví ani ona sama.

Hladil jí po zádech a stále opakoval,"Bude dobře. Všechno bude v pořádku."Za nějakou dobu pláč vystřídalo nepravidelné trhavé vzlykaní a nakonec mu usnula v náruči. V celém žaláři bylo ticho, cizinka už odešla, jen někde v pozadí praskal oheň a venku zahoukala sova.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yasemin Other Van de Notte Yasemin Other Van de Notte | E-mail | Web | 30. dubna 2012 v 20:00 | Reagovat

úúú, je to úžasné... :D Tak by ma zaujímalo kto je tá cudzinka :D je to naozaj skvelé a záhadné :D Skvelý nápad :D

2 Karla de E-mentalist Karla de E-mentalist | 30. dubna 2012 v 20:12 | Reagovat

Děkuji ti Yasemin jsi má jediná ale velmi vážená čtenářka :DDDD... :-D  :-D

3 Yasemin Other Van de Notte Yasemin Other Van de Notte | E-mail | Web | 1. května 2012 v 7:08 | Reagovat

Chceš reklamu na blogu??? :D
jů som rada že som vážená :D

4 Karla de E-mentalis Karla de E-mentalis | 1. května 2012 v 7:17 | Reagovat

Děkuji to by jsi byla hodná... :-D  :-x  8-O  :-P  :-)

5 Yasemin Other Van de Notte Yasemin Other Van de Notte | E-mail | Web | 1. května 2012 v 12:08 | Reagovat

[4]: s radosťou ti pomôžem :D

6 NikaRoovy NikaRoovy | Web | 4. června 2012 v 17:12 | Reagovat

Jo, zase jsem si udělala čas... A nelituji toho, je to vážně úžasný. Další dokonalá povídka! Musím jít na pokračování!

7 Karla de E-mentalis Karla de E-mentalis | Web | 5. června 2012 v 5:57 | Reagovat

Díky.. ;-)

8 SillencioVaguss SillencioVaguss | 28. července 2012 v 9:52 | Reagovat

Vynikající... :D  ;-)  :D

9 Karla de E-mentalis Karla de E-mentalis | Web | 28. července 2012 v 10:39 | Reagovat

Děkuji :D

10 Kate Kate | Web | 8. srpna 2012 v 21:51 | Reagovat

super! Jdu dál :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama