17. Chyba

12. srpna 2012 v 21:08 | Karla de E-mentalist |  Prokletí luny

Nikolas se sehnul k čerstvé stopě.

"Nesnaží se je zakrýt, to jsou tak blbý??"

"Nebo nemají důvod se nás bát." Nadhodil chladně Wiliem a po očku sledoval Trevora, který se tvářil jako ten největší andílek.

"Co si myslíš ty?"Zeptal se nedůvěřivě.

"Mají sebou děti, musí pospíchat a nezbývá jim čas na zahlazování stop."

"Zajímavé…" zavrčel a potom se obrátil zpátky na Nikolase.

"Kolik jich je?"

"Osm, možná devět."

"Musel se k nim ještě někdo připojit." Přemýšlel Wiliem.

"Ale proč by to někdo dělal?"Nechápal derek, který jakoby se probudil ze snu, nevypadal dobře byl bledý, oči mněl červené a oteklé, Nikolas si o něj dělal čím dál větší starosti.

Trevor se uchechtl.

"No jistě, proč by chtěl někdo moct Spasiteli?" řekl se silnou ironii v hlase.

"Zmlkni!" Vyjel na něj Wiliem.

Potom se otočil k chlapcům, tady zastavíme, je už pozdě. Někteří z nás potřebují odpočinek." Důrazně se podíval na Dereka a ten na prázdno polknul. Nechtěl ani pomyslet na spánek, věděl co ho čeká, když nadejde spojení.

"Beru si první hlídku." Navrhnul.

"Kvůli tobě zastavujem, dnes na hlídku zapomeň." Věděl to, zase jí bude muset postavit tváří v tvář, zase ho bude nutit dělat ty příšerné věci. Proč zrovna on? Proč u všech Gardů?

Samantha pokračovala v cestě po každém boku jednoho z chlapců. Jeden vždy úsměvavý, věděl vždy jak jí rozesmát, druhý sice vážný, ale neuvěřitelně obětavý, odstranil jí s cesty každou větvičku, každý kamínek. Měla je oba nadevše ráda, po cestě se spřátelila i s ostatními členy výpravy, díky její milé povaze si jí všichni hned oblíbili. Konečně byla se svým životem spokojená. Rány se jí začaly pomalu hojit a ona začínala nabírat na síle. Sice byla pořád velice štíhlounká, ale už jí nevystupovali kosti a vypadala zdravěji. Spolu se zdravím přibývala taky její krása.

"Musíme tě naučit mluvit." Napadlo zrovna Oliwera.

/Ale já přeci mluvit umím. / Zasmála se dívka.

"Opravdu? Tak povídej."

/Vždyť povídám. / Přiložím si ruku k uchu a zašvitořil.

"Neslyším tě."

/Ale prosím tě…/

"No tak Sam, nechceš přece do konce života mluvit jen v myšlenkách."

"Pokud si to nepřeje, tak jí do toho nenuť." Vyjel po něm najednou Guardian.

"V klidu Ledňáčku, jen sem chtěl…"

" Stokrát jsem ti říkal, abys mi tak neříkal." Vybuchl najednou Epiřan a už se na mladíka řítil. Samantha mu položila ruku na hruď.

/Klid…/

"Ale on tě zase do něčeho nutí."

/Myslím, že má pravdu mněla bych se naučit komunikovat jako každý jiný člověk. /

/Mám tě rád takovou, jaká jsi, nechci, aby ses kvůli někomu měnila. / Samantha pod tou záplavou myšlenek citů padala na kolena. Jen taktak jí Guardian jí Guardian stačil zachytit.

"Jsi v pořádku."

/Ano… Ale… Proč jsi to udělal, já se to učila celý život, nemůžeš jen tak člověku poslat svoje myšlenky, musíš se je naučit dostatečně zformovat, je to složité…/

"Ty ses s ní spojil?" Žasl Oliwer.

"Omlouvám se, nechtěl jsem ti ublížit."

/V pořádku. / Byla duchem nepřítomná, to co přišlo společně jeho vzkazem, jí zmátlo. Byl to totiž velice silný cit. Cit, který ona cítila k němu. On mně miluje?? Byla šťastná ale zároveň naštvaná. Nechtěla se to dozvědět takhle, chtěla to slyšet od něj. Mohla to udělat kdykoliv vlézt mu do hlavy a prostě si odpovědi vzít, ale co by to potom bylo za lásku, kdyby ji jí skutečně nevyznal.

"Půjdu za Christopherem, chci si být jistý, že jsem tě nějak nezranil."

Nic nenamítala, chtěla si o samotě promluvit s Oliwerem.

"Vážně ti nic není?" zeptal se zdráhavě.

/Když mi tu správu poslal odevřela se mi celá jeho mysl, viděla jsem tam spoustu věcí Oliwere./Okamžitě pochopil, kam s tím míří.

"No, nevypadáš zrovna šťastně."

/Jistě že jsem, ale mrzí mně to, poprvé jsem to chtěla slyšet z jeho úst. /

"Chápu, ale podívej, když se milujete, nezaleží na tom, jak se to dozvíte, záleží jen na jednom, na vás." Samantha se mu podívala do těch rošťáckých očí a usmála se. Tvářil se sice jako šašek, ale byl to velmi chytrý a citlivý mladík. Ten nejlepší přítel, jakého si mohla přát.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kate Kate | Web | 12. srpna 2012 v 21:19 | Reagovat

Super! Jsem ráda, že jsi ji přidala. :D

2 Tonča Tonča | Web | 13. srpna 2012 v 15:19 | Reagovat

Skvělé :-D

3 Karla de E-mentalis Karla de E-mentalis | Web | 14. srpna 2012 v 22:30 | Reagovat

Díky mooc :-)

4 Yasemin Other Van de Notte Yasemin Other Van de Notte | E-mail | Web | 28. srpna 2012 v 20:10 | Reagovat

je to krásne :D som rada, že sa dozvedela že ju miluje :D

5 Mei-riefel Mei-riefel | 30. srpna 2012 v 11:11 | Reagovat

super, krásný, úžasný - honem další - prosím !!! :)

A Oliwer :*

A už jsme tu dlouho neměli Gurdienovu hymnu :DD - ne teď  se mi nechce :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama