Kapitola první: Pád

1. srpna 2012 v 21:47 | Karla de E-mentalist |  Bezmocná

Kapitola první: Pád

Stála na úpatí skály, dole pod ní byla voda, oslava se konala u jezera daleko za městem. Jako pořadatel měla zahájit zábavu, skočit tam dolů do prázdnoty. Nevěděla, co jí dole čeká, ale nebála se. Nebála se smrti. A co může být horší než smrt?

Nadechla se a skočila. Natáhla ruce před sebe, ale prudký vítr jimi trhl dozadu, zavřeštěla a uslyšela křupnutí, tělo jí zasáhla strašlivá bolest a v křeči vplula pod hladinu. Naštěstí rychle ztratila vědomí.

Otevřela oči, zírala na bílou stěnu nad ní. Necítila své tělo. Chtěla se podívat, kde se nachází, otočit hlavu. Ale nemohla, nešlo to. Otevřít ústa, zavolat pomoct, nic, nedokázala to. Zděsila se.

Co se to se mnou stalo, kde to jsem?

Odpovědí se jí nemohlo dostat, nikdo jí nemohl slyšet.

Možná… napadlo jí, možná jsem zemřela.

Snažila se očima zachytit něco, zvrátit tu domněnku. Najednou byl na ní vržen stín. Polekalo jí to, nic neslyšela, jen ticho. Už se ale nedívala na stěnu, ale do černých očí. Nad ní se skláněl jakýsi mladík a zíral na ní s otevřenými ústy.

Byl velice pohledný. Krátké tmavě hnědé vlasy, a strniště vousů mu dodávaly "rošťácký" vzhled, ale oči měl milé se psím pohledem.

Musela zamrkat, neboť jí zrak začínal zrazovat stejně jako všechno ostatní.

"Ahoj…" zaslechla, ale jakoby zdálky.

"slyšíš mě." Ráda by mu odpověděla, zeptala se kdeje a co se jí stalo, ale nešlo to.

Zavřela oči, ze kterých jí začaly téct slzy. Neznámý se jí ztratil z dohledu.

"Myslím, že se probrala!" Zavolal na někoho a znovu se nad ní skláněl.

"To bude v pořádku…" zašeptal a pokusil se o povzbudivý úsměv, ale moc mu to nešlo.

Najednou se nad ní objevil ještě někdo, muž s brýlemi a šedými vousy. Zasvítil jí něčím do očí.

"Reflexi jsou dobré. Myslím, že je plně při vědomí."

"Dobrý den jsem doktor Brook, nacházíte se ve State Collegeské nemocnici."

No ano, proč mi to nedošlo, jsem v nemocnici, určitě mi daly narkózu, nebo něco takového proto nemohu ovládat své tělo. Najednou si uvědomila, že slyší i jiné zvuky, neustálé pípání přístrojů kolem ní. Jedno ale nechápala. Co tu dělá on? To už ale lékař pokračoval.

"Byla jste sem dopravena vrtulníkem. Vaši přátelé ho přivolali, prý jste spadla ze skály do vody. Vaše sestra už je na cestě sem, nyní musíme zkontrolovat váš zdravotní stav. Máme vážný důvod si myslet, že jste utrpěla úraz páteře a míchy. Rozumíte mi?"

Dívku zamrazilo, přetržená mícha, co když už nikdy nebude chodit?

"Pokud mu rozumíš, tak třikrát mrkni." Napadlo toho kluka. Okamžitě udělala, co jí řekl.

"Děkuji ti, chlapče, takové případy tu často nemáme. Tohle mě nenapadlo."

Jak to myslí, to tu nikdy nemněli člověka v narkóze??? A pak jí to došlo, ne jen že nebude chodit, ona nemůže téměř nic… A nikdy moct nebude.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Venea Venea | Web | 1. srpna 2012 v 21:55 | Reagovat

vypadá to krásně a zajímavě ! :) ten kluk mi někoho silně připomíná ! :DD ;-)  :-D

2 ariven ariven | Web | 1. srpna 2012 v 22:01 | Reagovat

Božíí! :-) Ale musí to být hrozný, když se to někomu fakt stane... :-(  Jo a ten kluk vypadá... zajímavě :-D

3 Karla de E-mentalis Karla de E-mentalis | Web | 1. srpna 2012 v 22:02 | Reagovat

O čem to mluvíš??? Já o ničem nevim .... :-?

Ne, fakt díky jsem radá že se ti to líbí :D

4 Karla de E-mentalis Karla de E-mentalis | Web | 1. srpna 2012 v 22:03 | Reagovat

[2]: To teda, je to těžký i o tom psát, natož, když se to někomu stane. :-(

5 Venea Venea | Web | 1. srpna 2012 v 22:08 | Reagovat

víš víš :D :-D

6 Virwen Virwen | Web | 1. srpna 2012 v 22:22 | Reagovat

Hodně zajímavej nápad.. :D Budu sledovat ;)

7 Mei-riefel Mei-riefel | 1. srpna 2012 v 22:25 | Reagovat

chudák ... :-|  :-|  :-|, jinak to "krásně" napsané, přidej další, zajímá mě jestli třeba na konci se bude moct pohnout nebo mluvit, nebo tak něco ...

8 Karla de E-mentalis Karla de E-mentalis | Web | 1. srpna 2012 v 22:37 | Reagovat

Jo budu se snažit :D

9 DeeDee DeeDee | Web | 2. srpna 2012 v 10:31 | Reagovat

Je to nádherné :-)  ale být na vozíku není snadný... do třetí třídy jsme měli ve třídě kluka který byl postižený a musel být na vozíku :-( ale bral život s humorem... ikdyž měl hooodně často smutný pohled :-( byli sme dobří kamarádi :-)

10 Karla de E-mentalis Karla de E-mentalis | Web | 2. srpna 2012 v 12:24 | Reagovat

Děkuji, mylím že by pro ní nebylo tak těžké být na vozíku jako to že nemůže ani mluvit, sama dýchát, nebo jíst. :-x Je to hodně smutné psaní..

11 DeeDee DeeDee | E-mail | Web | 2. srpna 2012 v 20:11 | Reagovat

Mno toho kamarada  (Tomase) sme museli krmit, protoze neudrzel pribor a do skoly s nim chodil asistent :-(  :-)

12 Karla de E-mentalis Karla de E-mentalis | Web | 2. srpna 2012 v 22:53 | Reagovat

To mě mrzí, musel to mít chudák taky těžké, až když píšete něco takového, uvědomíte si, jak jsou vaše problémy banální :-(

13 DeeDee DeeDee | E-mail | Web | 3. srpna 2012 v 12:51 | Reagovat

To je pravda... Kdyz nastoupil na specialni skolu tk sem ho chodila domu navstevovat pac bydli nedaleko mne a s jeho braskou sem jezdila na tabor :-)

14 NikaRoovy NikaRoovy | E-mail | Web | 6. srpna 2012 v 12:11 | Reagovat

To vypadá Náaherně! Vážně je to moc skvělý nápad, jdu IHNED na další část!

15 Natali Natali | Web | 8. září 2012 v 11:26 | Reagovat

Páni, je to tak krásné a smutné! Hned jdu číst dál ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama